Návody

Jak vybrat snare buben?

Výběr toho „pravého“ rytmičáku je celá věda!

Vybírání snare bubnu je poměrně důležitá událost v životě každého bubeníka. Snare buben se považuje za alfu a omegu, základem jakékoli bicí soustavy, která jednoduše bez dobrého snare není dobrou soustavou. Snare buben (nebo jinými slovy rytmičák) lze vybrat na základě různých specifikací od velikosti, materiálu, typu zpracování, jakož i podle značky, kvality, ceny a pod. V následujících řádcích jsme si proto pro vás připravili pár bodů, které vám pomohou vybrat snare buben.

Jak vybrat snare buben

Něco o historii snare bubnů

Snare buben existoval ve světě již před více než 600 lety. Tento druh bubnu se vyvinul do moderní podoby ze středověkého bubnu, který se nazýval „tabor“ – malý, úzký buben, na kterém byla natažena zvířecí kůže a po kterém se táhla konopná struna.

snare buben a jeho historieS postupem času se přeměnil tabor na pochodový buben, který se začal využívat prakticky po celém světě.

Snare buben v 14 – 15 století měl podstatně větší rozměry oproti současnému snare bubnu – přibližně 60 palců v průměru a 16 palců do hloubky.

Během 19. a 20 století se tyto snare bubny začaly stále více modernizovat a využívat prakticky v jakémkoli hudebním stylu.

V dnešní době se tyto rytmičáky považují za nenahraditelnou součást jakékoli bicí soustavy.

Korpus snare bubnů

Snare buben může být vyroben z různých typů materiálů a v různých provedeních, resp. způsobu výroby (lisované, lepené, tepané apod.).

Nejčastěji (a nejtradičněji) můžete vidět na trhu dřevěné a kovové rytmičáky, které se kromě toho dělí na různé poddruhy (specifický materiál).

Při výběru snare bubnu, je proto důležité mít ucelený přehled o tom, jaký materiál nabízí jaké vlastnosti, jak se projevuje při hraní, jaké jsou jeho přednosti a nedostatky apod.

Dřevěné korpusy

Dřevěné korpusy představují nejtradičnější druh rytmičáků, které zde jsou již od nepaměti.

Díky svým jedinečným vlastnostem je dřevo pravděpodobně nejoblíbenějším materiálem pro rytmičák.

vybírání dřevěného rytmičáku

Javor

Javorový korpus je jedním z nejpopulárnějších druhů dřeva, který lze na rytmičácích vidět.

Obvykle se používá u nejvyšších řad, jelikož díky svému hřejivému tónu a posíleným nižším frekvencím spolu s rovnoměrnou distribucí středních a vyšších frekvencí, dokáže poskytnout široké spektrum ladění a je tak vhodný do jakéhokoli žánru či situace.

Bříza

Březový korpus na snare bubnu je skvělou alternativou k javoru, jelikož v porovnání s ním má o něco jasnější a agresivnější tóny.

Kromě toho disponuje velmi rovnoměrně rozloženými frekvencemi zvuku, od nejnižších až po ty nejvyšší.

Buk

Bukový korpus je určen zejména pro bubeníky, kteří potřebují hutný tón, aniž by v něm ztráceli střední a vyšší frekvence.

Podobně jako javor či bříza, dokáže buk poskytnout velmi nízké frekvence, nicméně jeho zvuk proráží podobně jako bříza.

Dub

Dubový korpus má vysokou odolnost a projekci, díky čemuž zajišťuje dostatečně nízkou frekvenci při hraní a poskytuje celkově velmi vyvážené střední a vysoké frekvence.

Tím pádem se považuje dubový snare za skvělou alternativu oproti výše zmíněným dřevěným korpusům.

Mahagon

Mahagonový korpus je pravděpodobně tím nejkvalitnějším a zároveň nejluxusnějším druhem dřeva, který můžete na snaru bubnu mít.

V minutě šlo o velmi oblíbený a rozšířený druh korpusu, avšak v současnosti ho můžete vidět jen u nejvyšších řad.

Mahagon poskytuje velmi bohatý, teplý tón, který mnozí bubeníci tak velmi milují spolu s velmi silnými středními frekvencemi. Tyto unikátní vlastnosti se však odrážejí na poměrně vysoké ceně mahagonových rytmičáků.

Topol

Topol, resp. topolový korpus, nabízí velmi silné střední frekvence, díky čemuž se toto dřevo používalo u bubnů již celé dekády.

Nejčastěji ho můžete vidět v kombinaci s jinými druhy dřeva jako jsou například bříza či mahagon.

Lípa

Lípa je velmi rychle rostoucí, měkký kus dřeviny. Obecně se považuje za skvělou cenově dostupnou alternativu oproti dražším korpusům jako jsou javorové či mahagonové korpusy.

Nejčastěji se lipový korpus využívá v kombinaci jiných dřevin, díky čemuž perfektně vyplňuje chybějící kvality jiných korpusů.

Kovové korpusy

Stejně jako dřevěné korpusy jsou populární korpusy vyrobeny z různých druhů kovů.

Kovové rytmičáky nabízejí bubeníkům celou řadu zajímavých a jedinečných zvuků, díky čemuž jsou stejně populární jako dřevěné snare bubny.

vybírání kovového rytmičáku

Ocel

Ocelový korpus je nejrozšířenějším druhem kovových korpusů díky své nízké ceně a způsobu zpracování. Ocelový snare disponuje velmi jasným tónem, s dlouhou rezonancí a velmi pronikavým zvukem při úderu.

Pokud jste fanouškem úderů na ráfku bubnu, ocelový korpus vám při tomto typu hraní poskytne velmi hlasitý tón, který je při něm nutný.

Ocelové snare bubny můžete vidět prakticky všude od nejnižších a cenově nejlevnějších bubnů až po elitní řady či individuální sady rytmičáků.

Mosaz

Mosazný korpus nabízí obecně o něco jemnější zvuk ve srovnání s ocelovým korpusem. Zároveň dokáže vydávat poměrně jemné tóny s jasnými a definovanými údery na ráfek, které proniknou při jakékoli hudbě.

Přečtěte si také článek jak vyčistit mosaz.

Hliník

Hliníkový korpus disponuje jemným, avšak poměrně suchým tónem s kratší rezonancí oproti výše zmíněným kovovým korpusům, díky čemuž si nevyžaduje prakticky žádné zatlumování snare bubnu.

Měď

Měděné korpusy se využívají převážně při orchestrální hudbě, protože mají velmi temné, teplé tóny s posílenými nízkými frekvencemi.

Bronz

Přestože se bronz jako materiál využívá spíše při výrobě činelů, rovněž jej můžete vidět iu korpusů na snaru.

Bronzové rytmičáky nejčastěji uvidíte u vysokých řad, nakolik jde o poměrně drahý materiál, který nabízí nejhřejivější a zároveň nejtemnější tóny ve srovnání s ocelí, mědí či hliníkem.

Akrylové a jiné korpusy

Syntetické rytmičáky leckde nenajdete ale můžete je čas od času spatřit u určitých výrobců jako skvělou alternativu k tradičním dřevěným/kovovým materiálům na snare buben.

Akrylový rytmičák obvykle disponuje excelentními středními frekvencemi spolu s posílenými výškami, které prorazí ven po každém úderu.

Kromě výše zmíněných materiálů existují i různé jiné druhy jako je karbon, laminát či různé hybridní materiály, které se již tak často nepoužívají, ale jsou dostupné.

Struník na rytmičáku

Struny na rytmičáku jsou základním prvkem, který je pro každý snare-drum charakteristický.

Struníky definují konečný zvuk rytmičáku, díky čemuž jde o velmi důležitý aspekt při výběru toho správného snare bubnu.

výběr rytmičáku

Počet strun na struníku

Struník na rytmičáku může disponovat různým počtem strun – pohybující se od 8 – 12 – 24 až 48 strun, které jsou připevněny a nataženy na sponách po obou stranách.

Počet strun definuje celkový výsledný zvuk rytmičáku – čím méně strun na snaru bubnu je, tím více převažuje zvuk samotného korpusu a naopak – čím více strun rytmičák má, tím je zvuk jasnější, rezonující.

Z toho důvodu je výměna nebo přeměnění strun jedním z nejjednodušších způsobů, jak lze drasticky změnit zvuk na snare bubnu.

Při výběru struníku, resp. při počtu strun, se můžete orientačně držet pravidla kdy:

  • 16 strun vám poskytne přibližně vyvážený poměr zvuku (50 procent struník/50 procent korpus)
  • 20 strun vám poskytne více „rytmičákovější“, resp. více „šustivý“ zvuk
  • 24 strun vám poskytne dominanci struníku oproti korpusu a pod.

Typy strun na struníku

Struny na rytmičáku se obvykle stáčejí jako drát do spirály, díky čemuž vzniká onen charakteristický „šusťavý“ zvuk, který ze snare bubnu vychází.

Struny mohou být vyrobeny z různých materiálů jako jsou například:

  • Umělé/plastové struny
  • Bronzové struny
  • Ocelové struny P
  • ochromované struny
  • Apod.

Upínací mechanismus

Upínání struníku je u každého výrobce rytmičáků poněkud odlišné, resp. vypadají trochu jinak.

Design mechanismu upínání je důležitý pro regulaci napínání strun, uvolňování a připínání strun a pod. Většinou mainstreamové značky jako jsou např. DW, Mapex, Sonor, Pearl a pod. nabízejí vlastní unikátní mechanismy, které můžete vidět jen u daných modelů od daného výrobce.

Rozměry snare bubnů

Existuje téměř nekonečné množství kombinací mezi hloubkou a diametrem snare bubnu, v závislosti na modelu.

vybírání piccolo snare bubnuNěkteré typy rozměrů jsou populárnější oproti jiným. Nejčastějším průměrem u rytmičáků je velikost 14 palců (případně 13), avšak lze nalézt velikosti snare bubnů od 3 – 7 – 10 až po 16 palců.

Při výběru velikosti rytmičáku je důležité si uvědomit, že hloubka bubnu určuje „plnost“ zvuku, avšak samotnou výšku určuje průměr bubnu.

Čím hlubší je snare, tím je tón „plnější“/mohutnější, což lze slyšet hlavně při nízkých laděních. Naopak mělčí rytmičáky mají o něco kratší dozvuk a jsou více responzivnější při úderu.

Typy snare bubnů

Přestože se velmi těžko kategorizují rytmičáky na jednotlivé druhy, v zásadě se dají rozdělit na základě svých rozměrů do tří kategorií (od kterých se již jednotlivé typy snare bubnů dají rozlišit).

Standardní snare

Standardní rytmičáky se využívají prakticky všude v hudebním průmyslu a lze je také vidět nejvíce. Obvyklý průměr takových bubnů je 13/14 palců s průměrnou hloubkou od 4 až do 6,5 palce.

Piccolo snare

Piccolo rytmičák je velmi oblíbený jako efektivní druh bubnu, případně se využívá u specifických žánrů. Piccolo snare je význačný hlavně svou mělkostí (v průměru od 3 do 4,5 palce).

Hluboký snare

Hluboké rytmičáky můžete vidět převážně při pochodové hudbě, případně v orchestru. Díky své hloubce od 7 do 10 palců, se vyznačuje mohutným dozvukem, který takříkajíc „vyplní“ hudbu.

Pokud vás zajímá výběr rytmičáku, mohlo by vás zajímat také:

Jak vybrat činely Jak vyčistit činely
Jak vybrat příslušenství pro bicí  

Tipy na výběr snare-bubnu

Ať už jste absolutní začátečník nebo už máte nějaké zkušenosti s výběrem snare bubnů, určitě vám následující tipy mohou pomoci při nákupu vašeho nového rytmičáku:

  • Určitě si v první řadě poslechněte/prohlédněte na internetu co nejvíce rytmičáků ve vašich požadovaných rozměrech, jelikož každý výrobce iu identických materiálů a velikostí nabízí snare bubny, které znějí jeden od druhého velmi odlišně.
  • Přečtěte si recenze na jednotlivé rytmičáky – ne kvůli zvuku ale hlavně kvůli kvalitě zpracování, trvanlivosti a pod.
  • Snažte se při zužování výběru vyslechnout jeden snare s použitím různých hracích blan – snare buben vám bude u různých blán znít velmi odlišně.
  • Při výběru rytmičáku byste rozhodně neměli hledět na cenu, nakolik jde o hlavní buben, který bude charakterizovat celou vaši sadu.

vybírání snare bubnu a jeho složení

Výběr toho „pravého“ rytmičáku je poměrně subjektivní záležitost, jelikož každý bubeník má trochu jinou představu o dokonalém zvuku – jak se říká „sto lidí sto chutí“. Proto si rozhodně dejte záležet na výběru, věnujte mu dostatek času, ale hlavně se řiďte svým sluchem a preferencemi zvuku.

Jaké máte zkušenosti s výběrem rytmičáku vy? Podělte se s námi o vaše názory a zkušenosti v komentářích pod článkem!

JAKK.cz

Redakci JAKK.cz tvoří tým autorů, kteří se snaží psát co nejlepší články, aby vám pomohli a poradili. Chceme vám poskytnout různé tipy a inspiraci pro váš každodenní život. Aktivně se zajímáme o témata jako domácnost, hudba, cyklistika, sport, šetření peněz a vaření.

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Back to top button